Název Příhrazské skály jste možná neslyšeli, ale Drábské světničky určitě ano. Příhrazské skály však nejsou pouze Drábské světničky, Krásná vyhlídka a Mužský, najdete tady spoustu údolí a údolíček lemovaných skalami, zbytky hradů, studánky atd. Bonusem vám bude to, že tu není tak přelidněno jako v již zmíněných Drábských světničkách. Stačí jít na druhou stranu od světniček a lidí bude ubývat.
Zaparkovat můžete v Příhrazech pod skalním městem, můžete se tu občerstvit v takovém „retro“ bistru. Vystoupali jsme schody od parkoviště, musím říct, že výstup byl celkem náročný, ale vzhledem k tomu, že to byl start výletu, byli jsme plni elánu a moc to nevnímali, to až cestou zpět nás překvapilo, že těch schodů je opravdu hodně a dost vysoké. Zvažte tedy, jestli je výlet vhodný pro malé děti, my jsme je sebou neměli. Případně můžete jít od Krásné vyhlídky. Při stoupání po schodech jsme procházeli pod skalními věžemi a nahoře nás čekal krásný výhled. Po chvilce jsme se ocitli u rozcestí U věže a pokračovali po žluté k rozcestí Hrázka, odkud je krásný výhled. Šli jsme dál po žluté lesem a kolem louky a na další křivatce odbočili vlevo po modré. Modrou značku jsme následovali další část trasy a odbočili ke zbytkům hradu Hrázka, pak pokračovali po zpevněné cestě k rozcestí U věže, u kterého jsme okruh začínali. Sešli jsme schody dolů zpět k parkovišti.
V Příhrazských skalách najdete utajenou skalní bránu „Sokolí pusinky„. My jsme pusinky asi po 3 hodinách našli, ne však na tomto okruhu, bylo to kousek dál. Doporučujeme odbočit do všelijakých údolíček a neznačených odboček, malou radu snad dát můžu a to koukejte se po vysokých věžích, kam se dá vylézt nahoru, pusinky ze země vážně neuvidíte. Že jste blízko poznáte podle cedulí, které nabádají k nezveřejňování GPS souřadnic. Bádání je pro opravdové milovníky turistiky a přírody, není to pro ty, kteří jdou jen pro fotku. Doufám, že se podaří lokaci této skalní brány utajit i do budoucna, je v pořádku, že ne každého baví místo hledat a tak tu téměř nikoho nepotkáte. Kousek dál má být ještě jedna skalní brána, Duhová. My jsme paradoxně Duhovou bránu nenašli, i když nám turisté u Sokolích pusinek poradili, kam máme jít. Alespoň důvod se sem vrátit. Tak bádání zdar 🙂
Prosím, pokud Pusinky najdete, nesdělujte polohu!