Poklad v Šemanovickém dole

Velikonoční prázdniny jsme trávili na námi oblíbeném Kokořínsku. Při hledání výletů jsem narazila na hledání pokladu v Šemanovickém dole, údolí už jsem měla v hledáčku delší dobu, ale o pokladu jsem netušila a byla jsem zvědavá, tak nebylo třeba tento výlet odkládat, naopak. Prakticky hned jsme hru objednali a vyrazili.

Odkaz přímo na zmiňovanou hru.

Jak to funguje? Na stránkách www.zapokladem.cz jsme si vybrali hru, u ní zvolili počet dětí (kvůli dostatečnému počtu odměn), obratem přišly instrukce do emailu. Ty si můžete vytisknout nebo stáhnout. Najdete tam jak mapu s jednotlivými stanovišti, tak instrukce k jednotlivým úkolům a nápovědy třeba v podobě fotek. U této hry si můžete vybrat z několika variant, které se liší délkou výletu. My jsme si vybrali tu nejkratší variantu, která nám i s opékáním buřtů trvala 4,5 hod. Buřty můžete opéct například u Klemperky, nebo Rozbořenky. Hra je moc hezky zpracovaná, děti nadchnula. Děkujeme za nevšední zážitek!

Popis trasy: Zaparkovali jsme u Šemanovic u rozcestí do Truskavenského dolu na menším neplaceném parkovišti. Poté jsme vyrazili pěšky po modré do Šemanovického dolu. Ze začátku jsme šli po silnici, poté odbočili na asfaltku, kde už auta nejezdí a po pár krocích jsme míjeli skály a první jeskyni, Klemperku, do které se dostanete po žebříku. Klemperka je uměle vytesaná jeskyně ve skladním převisu 4m nad zemí, chodbou lze sestoupit dolů a podívat se, kde zimují netopýři (branka je otevřená od dubna do října, po zbytek roku netopýři zimují). Kousek za Klemperkou se nachází skalní obydlí a první úkol. Úkoly jsou rovnoměrně rozložené po trase a zaberou cca 10 minut, u každého je povídání. Dalším hezkým zastavením je skalní byt Rozbořenka, který byl obýván až do roku 1945.

Pak následoval sportovní úkol, poté u rozcestí další úkol a odbočka do kopce po žluté ke Kostelíčku. Na Kostelíčku jsme splnili poslední úkol a hledali poklad, což se nám moc nedařilo, indicie k pokladu byla nějaká podivná, nevím, kde se stala chyba, možná jsme něco nepochopili nebo přehlédli. Zkusili jsme tedy zavolat na číslo uvedené v emailu a vida, pán nám poradil, kde máme poklad najít. Dopadlo to tedy dobře a děti si odnesly domů odměny.

Nejhezčím zážitkem pro nás dospělé bylo opékání buřtů. Moc se nám líbilo na Kostelíčku, místo je to opravdu kouzelné, jedná se o bývalý skalní hrádek přístupný po schodech. Zpět jsme šli stejnou cestou, jako jsme přišli, lze však zvolit variantu přes Šemanovice a Březinku a možnost občerstvení v Nostalgické myši (hospoda se zahrádkou, sál určený pro koncerty, informační centrum).

Na závěr: Nejkratší trasa je dlouhá 6 km, vede převážně po rovině, trochu náročnější stoupání bylo jen ke Kostelíčku, je však krátké, nějakých 200 metrů. Při variantě přes vesnice (viz mapa) je nutné počítat s dalším stoupáním.

Údolí může být po deštích rozbahněné, zvolte raději sušší období. Na druhou stranu je fajn, když není úplně sucho, můžete alespoň bez obav opéct buřty.